Korfbal hraje od roku 1996, kdy začala ve svém rodném klubu SK RG Prostějov. Pár sezón odehrála i za tým hvězd 1.KC Havířov a od roku 2016 hrála za nejúspěšnější klub posledních let KK Brno. Mistrem nejvyšší ligové soutěže se stala 2x a od roku 2013 nastřílela v České korfbalové extralize 163 košů. Na seniorských mezinárodních turnajích hraje od roku 2002 a dohromady tam posbírala 8 medailí. Nyní se vrací zpět do Prostějova, kde je velkou posilou. Dámy a pánové, Lenka Faltýnková.
"Korfbal hraji už přes dvacet let a stále mě nepřestal bavit, filozie hry, kolektiv...Otázka ukončení tu byla několikrát, hodně to závisí na zdravotním stavu a jestli vše klape a je o co hrát a taky když je nějaká motivace ať už v klubu nebo reprezentaci. Takže pokud budu zdravá, budu mít čas a možnost kondičně se kvalitně připravit na sezonu i na mezinárodní akce a samozřejmě budu týmu platná, tak bude platit - dokuď to jde"
"Cítím to tak, že rok 2022 je hodně daleko a nemá smysl moc si tím zatěžovat aktuálně hlavu a plánovat. Mrzí mě, že Světové hry byly odsunuty, protože jsem se na ně chtěla dostat, je to celkově obrovský zážitek. Myslím, že za dva roky nám doroste spousta mladých talentů a já budu fandit klidně od obrazovky."
"Neumím říct, kde se mi líbilo nejvíc, každý klub byl pro mě osobitý, každý měl svoji velkou přednost a měla jsem štěstí, že jsem všude, kde jsem měla možnost hrát, cítila jako doma. Je to prostě o správném kolektivu. Hrála jsem v Prostějově, Havířově, Brně. Prostějov je můj RODNÝ tým, přišla jsem tam ke korfbalu a zažili jsme spousty srandy a zážitků, teď se tam po několika letech vracím a doufám, že budu moct přispět k boji o titul, který Prostějov tolik chce vyhrát. Havířov byl velmi silný tým plný hvězd a posunulo mě to hodně v korfbalu dál. Brno mi přirostlo k srdci a upřímně nerada se loučím, dobrá parta, kde se chce makat a úspěchy i hořké chvilky se prožívají společně. Tak to má být."
"Na další sezonu se vracím právě do Prostějova, důvodem je změna bydliště do Olomouce a přirozeně se nabízí tato změna. Zároveň bych chtěla být týmu nápomocná a přispět třeba k tomu titulu a vrátit tak i trochu to, že se ke mně nikdy neotočili zády, i když jsem na hřišti nosila jiný dres."
"Ano, to je pravda, je málo týmů a ubývá stále lidí, kteří by se aktivně zapojovali i do té manažerské práce kolem korfbalu. Celkově cítím, že úroveň extraligy pomalu klesá a nelíbí se mi to. Rozdíl na mezinárodní scéně je pak o to citelnější. O budoucnost korfbalu ale strach nemám, protože když vidím naplněné tréninky mládeže, která je zapálená a kluby se o mládež opravdu velmi dobře starají - to má budoucnost. A pokud by se povedlo udržet kontakt se zahraničními týmy a častěji proti nim hrát ve formě např. soustředění nebo turnajů, i seniorská reprezentace by měla větší šance na úspěchy na mistrovstvích."