1) V korfbalu jsi to dotáhl až do reprezentace. Jak to, že jsi se rozhodnul hraní ve 28 letech nechat? Nebo se jedná jen o dočasnou pauzu?

"Čau Petře, k ukončení mojí korfbalové kariéry nevedla jedna událost, jak si možná spousta lidí v mém okolí myslí. Jednalo se o více věcí, všechny směřovaly jedním směrem a tím bylo skončit s korfbalem. Už poslední dva roky, co jsem hrál, jsem si často kladl otázku, zda neskončit. Bylo to tedy promyšlené rozhodnutí.

Co se týče přímo důvodů, tak vyjmenuji například to, že už mě nebavila monotónnost ČKE. S každým soupeřem jsme se v mém posledním roce potkali 4x. O to byly zápasy vyhrocenější a o to víc jsem se netěšil na to, že se opět pohádám s protihráčem, se kterým jsem se letos pohádal už třikrát. Soupeři si začali splácet účty z minulých kol, protože je měli ještě v živé paměti. Samotného mě bavilo hrát tvrdě a na hraně pravidel, ale tohle už na mě možná bylo příliš.

Jak jsem už psal, těch důvodů je mnoho a možná bych na popsání všech nedostal ani dostatečný prostor, takže aspoň takto ve zkratce. Dále pak pocit zodpovědnosti vůči týmu. Z pozdních tréninků večer jsem chodil unavený a vzhledem k rannímu vstávání jsem byl druhý den nepoužitelný. Vnitřní pocit, že tomu ostatní spoluhráči nedávají maximum. Osobní problémy s některými lidmi v týmu a mnoho dalšího…

Co se týče návratu, tak určitě ne v takové míře jako dřív. Ale kdybych řekl, že se neukážu třeba na Superlize nebo na případném venkovním sranda turnaji, asi bych lhal."

2) Co teď děláš, když netrávíš tolik času trénováním jak sebe, tak i Tvých bývalých svěřenců v KK Brno? Zabíralo to určitě spoustu času.

"Osobně se považuji za akčního člověka a většinou říkám: Dokud mi to zdraví dovolí, budu sportovat. Až mi to jednou nedovolí, budu sedět na gauči a fandit u TV.

Jak jsem již psal výše, tak jeden z důvodů ukončení korfbalové kariéry byl pocit zodpovědnosti vůči týmu a taky mi trošku vadilo, že někteří tomu nedali, co jsem tomu věnoval já.

Přesně z tohoto důvodu jsem si vybral sport, který je naprosto individuální a člověk může spoléhat jen sám na sebe a na to, co si vydřel na tréninku. Na mysli mám triatlon.

Spojení plavání, kola a běhu mě lákalo už několik posledních let a teď jsem se rozhodl mu věnovat naplno. Vím, že nikdy nebudu závodit o nejvyšší místa, nebudu v reprezentaci jako v korfbalu, ale jsem sám svým pánem. Když se mi nechce, trénovat nejdu. Když se cítím dobře, přidám si. Když selžu, můžu to vyčítat jen sám sobě… Když uspěju, můžu děkovat jen sám sobě… To mě na tom baví…"

3) Na jaký turnaj nebo zápas, co jsi odehrál, vzpomínáš nejvíc? A proč zrovna na tento?

"Těch turnajů a zápasů je samozřejmě několik. S reprezentací jsem se podíval do exotických zemí, do kterých si normální člověk jen tak nezajede. Tím pro mě byly Světové hry v Kolumbii a loni moje poslední akce - MS v Jihoafrické Republice. Tyto turnaje tedy byly zvláštní svou destinací. Ta druhá jmenovaná akce byla vyšperkovaná ještě super partou, která se v repre v posledních letech vytvořila.

Na klubové úrovni mám jeden zápas, který si rád připomenu. Není to první vítězné finále, jak by se dalo čekat. Je to finále z roku 2010, které se odehrálo ve Znojmě. Tenkrát jsme prohráli proti ČB poměrně velkým rozdílem, ale já se tam tenkrát poprvé cítil, že i v týmu dospělých můžu soupeře přehrávat, že už na extraligové hřiště patřím a cítil jsem jednu věc - příště je už určitě porazíme. Nakonec se to povedlo až za pět let v roce 2015."

4) Na jaké umístění v ČKE jsi tento ročník věřil svému mateřskému klubu KK Brno?

"Přiznám se, výsledky jsem letos sledoval poctivě a na jednom zápase jsem se byl dokonce podívat. Tenkrát mě svým výkonem proti ČB nepřesvědčili, ale údajně hned druhý den zahráli famózně proti Prostějovu.

Trošku mě překvapilo, že první zápas play-off se měl hrát venku. Pro Brno možná trošku nevýhoda, vzhledem k nevyrovnaným výkonům. I přesto jsem očekával postup Brna do finále. Jako soka ve finále jsem očekával Prostějov, který by rozštípal ČB 2:0. Ve finále už by to bylo o tom, jak se který tým vyspí. Brno je sice trošku silnější, ale Prostějov by měl velkou výhodu v domácím prostředí. Výsledek finálového zápasu bych si tedy netroufnul tipovat.

Ale osobně doufám, že svaz soutěž ukončí a už se výsledek nedozvíme. Po takové pauze zajet do vrcholné části sezóny podle mě není moc rozumné."

5) Chybí Ti korfbal? Jestli ano, tak co Ti na něm chybí nejvíc?

"Jak jsem psal výš, korfbal mě furt baví, ale že by mi vyloženě něco chybělo, to říct nemůžu. Korfbal si rád zahraju s kamarády při zakončení sezóny, na turnaji v Nitře atd."

6) Jak zvládáš vládní nařízení? Dotklo se Tě to hodně?

"Díky bohu můžu říct, že nějak výrazně ne. Nejvíc mě mrzí zavřené bazény a posilovny. Tento problém považuji oproti tomu, co musí řešit někteří lidé, za úplnou malichernost.

V práci mám to štěstí, že se nepohybuji ve službách a nepřijdu do kontaktu s lidmi. Do práce normálně chodím, a dokonce se nám zvýšil počet zakázek, protože vyrábíme, mimo jiné, respirační ventily do plicních ventilátorů pro jednu slovenskou firmu.

Jako hobby sportovec můžu jezdit na kole a běhat furt dál, otevření bazénů už se blíží. Doufám v otevření hromadných závodu alespoň během srpna."